Inzulínová rezistence

Nejčastěji mě oslovují pro spolupráci klientky nebo klienti z důvodu hubnutí. Nedaří se jim zhubnout nebo již x-krát za svůj život zhubli, ale následně se jim nedaří zhubnutou váhu udržet. Tito klienti přitom nemusí být ani obézní, celý život jedli relativně zdravě, stravu i váhu si hlídali, sportovali. Nicméně i když zdravě jedí, mívají velké chutě na sladké, především hned po obědě. Nedokážou být bez jídla více jak 2 hodiny, někdy i kratší dobu. Potřebují svačinkovat a mezi jídly uždibovat. Tuky se jim ukládají většinou v oblasti břicha. Někdy se stane, že i při sportu jim tzv. "dojde". V jejich stravě převažují především sacharidy. 

Při inzulínové rezistenci převažují ve stravě především sacharidy. 

I když jsou jídla připravená ze zdravějších surovin jako je špaldová nebo celozrnná mouka, hnědý cukr, stále převažují sacharidy, které mají vliv na hladinu cukru v krvi (glykémii). 

Dost často u těchto klientů zjistím, že hrozí nebo již se rozjela INZULÍNOVÁ REZISTENCE (IR). Co je to inzulínová rezistence, jak poznáme, že nás také může trápit se dozvíte ve videu níže: 

Nejjednodušší formou sacharidů jsou MONOSACHARIDY (glukóza, fruktóza nebo ribóza). V případě glukózy se jedná především o jednoduché cukry, které získáme konzumací sladkostí, ale i potravin obsahující glukózo-fruktózový sirup). Těmto formám cukrů bychom se měli vyhýbat, jelikož tělo tak velké množství energie v jediném okamžiku nedokáže efektivně využít. Musí být vyplaven inzulín (hormon slinivky břišní, který brání nadměrnému vzestupu krevního cukru). Inzulín funguje jako takový vrátný, který otevírá vstup glukózy do buněk, aby nekolovala v krvi, jelikož je pro tělo toxická. 

I složitější sacharidy (DISCHARIDY, OLIGOSACHARIDY) se musí díky enzymům rozštěpit v těle na jednoduché monosacharidy (glukózu, fruktózu apod.) a poté je opět potřeba přítomnost inzulínu pro snížení glukózy v krvi. 

Pokud v krvi není glukózy potřeba (protože máme sedavý způsob života, jsme po jídle), může se část této energie uložit v játrech jako jaterní glykogen, další část se uloží ve svalech. Vždy když se hýbeme, využije tělo pro první vteřiny tuto energii. Proto se vyplatí pravidelně sportovat, aby se zásoby doplňovaly. Naopak, pokud glykémie klesne, játra štěpením jaterního glykogenu doplňují glukózu do krve. Díky dalšímu hormonu glukagonu. Svalový glykogen se využívá jen pro činnost svalu, ten jaterní je využit v těle, kdekoliv je třeba.

Inzulínová rezistence je stav, kdy buňky našeho těla (jaterní, tukové, ale i svalové) již nedokážou adekvátně reagovat na inzulín. V krvi dochází ke zvýšené hodnotě glykémie a s tím související obtíže. 


Inzulínová rezistence může mít široké spektrum dopadů na zdraví člověka:

  1. Nemožnost zhubnout nebo si již zhubnutou váhu udržet, velké chutě, především na sladká jídla

  2. Výkyvy nálad a energie během dne, špatné soustředění, po-obědová "demence"

  3. Přibírání v oblasti pasu (zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění)

  4.  Diabetes II. typu 

  5. Kardiovaskulární onemocnění: Inzulínová rezistence je spojena s vyšším rizikem vzniku srdečních chorob, jako jsou infarkt myokardu a mrtvice.

  6. Vysoký krevní tlak: Lidé trpící inzulínovou rezistencí mají často vyšší krevní tlak, což může vést k hypertenzi a zvyšuje riziko cévních onemocnění.

  7. Dyslipidémie: Inzulínová rezistence může ovlivnit hladiny lipidů v krvi, což zvyšuje riziko vzniku aterosklerózy a srdečních chorob.

  8. Syndrom polycystických vaječníků (PCOS): U žen může inzulínová rezistence přispívat k vzniku PCOS, což je stav spojený s poruchami menstruačního cyklu, neplodností a dalšími metabolickými problémy.

A jak se vlastně přihodí, že nám hrozí nebo již trpíme inzulínovou rezistencí? Těch faktorů je mnoho a někdy se vzájemně kombinují: 

Možná si stres a inzulínovou rezistenci nespojujete, nicméně i zde má velkou a zásadní roli. Při stresu naše nadledvinky vyplavují hormony typu adrenalin, kortizol apod. A kortizol zvyšuje hladinu cukru v krvi, což má za následek podobné procesy, jako bychom snědli sacharidové jídlo. 

A jaké je řešení již vzniklé inzulínové rezistence? Určitě se vyplatí uvedené principy praktikovat i v případě, kdy nechceme, aby u nás rezistence vznikla v budoucnu. Prevence je vždy nejdůležitější!

Zde si již můžete poslechnout konkrétní tip jak předcházet či řešit již vzniklou inzulínovou rezistenci (IR). Nicméně IR nenastala ze dne na den, takže i změny, které postupně budete zařazovat se nemusí projevit hned. Možná, že i když zařadíte slanou snídani, po které se půjdete projít a budete tak eliminovat stres, přesto se chutě později objeví. Nepropadejte panice a držte se dalších doporučení. 

Máte podezření, že i vás inzulínová rezistence trápí? Nebo se ji chcete vyhnout a preventivně řešit, aby se vás v budoucnu vůbec netýkala? Domluvte si se mnou první konzultaci zdarma a společně se podíváme na to, jestli vám hrozí a co by se s tím dalo dělat.