Jarní únava a jak na ni

Jaro, období na které se všichni po zimě těšíme, může probíhat úplně jinak, než jsme si představovali. Místo toho, abychom od rána do večera sršeli energií, musíme se nutit vylézt z postele a celý den jen přežíváme díky kávě a jiným stimulantům. O nějakém sportování nemůže být řeč, spíš bychom trávili celé dny v posteli. Býváme nachlazení, bez nálady, unavení i když jsme celou noc spali. Tento stav navíc může zhoršit posun času ze zimního na jarní.

Jarní únava má svůj název od jara, ale změna počasí nemusí být jedinou příčinou vzniku této únavy. Většinou je spojena s řadou dalších faktorů. Jelikož se v tuto roční dobu mění světelné podmínky, prodlužuje se den, přibývá světla, posouvá se čas, dochází ke změně biorytmu. Tyto změny mohou narušit naše spánkové cykly a způsobit únavu a ospalost. Příčinou může být i nerovnováha hormonů melatoninu a serotoninu. Tělo v zimním čase, v temnější části roku tvoří více hormonu melatoninu (hormon spánku/odpočinku), na jaře se začíná produkovat více serotoninu (hormonu štěstí, ale i aktivity). Jarní únava většinou trvá od března do dubna, ustupuje s pokračujícím jarem a přizpůsobením se těla novým podmínkám. 

Mezi příznaky jarní únavy patří: únava, ospalost, horší soustředěnost, zvýšená podrážděnost, výkyvy nálad či nespavost, ale i nechuť cokoliv dělat, apatie, celkové vyčerpání.

Na míře jarní únavy se může podílet i to, jak jsme prožili zimu. Zda jsme zařazovali fyzický pohyb nebo se hýbali minimálně, nechodili téměř ven na vzduch. Jak jsme se stravovali, zda v zimním jídelníčku převažovala smažená, tučná jídla bez zdrojů zeleniny. Přijímali málo tekutin, většina našeho pitného režimu tvořily nevhodné nápoje. A jak moc jsme svému tělu dopřávali spánek. 

Svůj podíl na jarní únavě může mít i nedostatek vitamínů a minerálů. Jednak tím, že jsme nedbali na složení stravy, ale např. vitamín D, který získáváme převážně ze sluníčka, bývá v období ledna - února v deficitním stavu a s tím může být spojená nejen větší náchylnost k nemocem, ale i k únavě.

4. vařte si jídla, která obsahují všechny důležité makroživiny - bílkoviny (lehké z krůtího masa nebo ryby, dobře stravitelné luštěniny jako je čočka), tuky (nejlépe oleje lisované za studena) a komplexní sacharidy (rýže, bulgur nebo kváskový chléb), ke každému jídlu přidávejte zeleninu, která obsahuje mnoho důležitých mikroživin. Dávejte si po jídle ovoce jako dezert, které vás uspokojí po té chuťové stránce. Tato opatření zabrání výkyvům cukru v krvi tak, aby nedocházelo k dalším propadům energie. Snažte se mezi jídly nemlsat, spíš zařazujte častější svačinky, ve kterých nebude chybět zdroj bílkoviny (kefír, tvaroh nebo oříšky s ovocem, zeleninou). 

5. uvařte si jídlo do zásoby - vývar, který obsahuje mnoho prospěšných minerálů si můžete uvařit ve větším množství a zamrazit si na další dny do mrazáku. Stejně tak si můžete uvařit červenou čočku ve větším množství a jeden den si z části uvařit čočkovou polévku, druhý den čočkový salát s vařeným vejcem a zeleninou a třetí den pomazánku s kořením a bylinkami na kváskový chléb. 

Jídlo má zásadní vliv na výkyvy cukru v krvi, a to následně na výkyvy naší energie a nálady. 

6. mohou pomoci další doplňky stravy -  pomoci mohou koenzym Q10, B-komplex, hořčík popř. Omega3 (doporučuji konzultovat s lékařem/terapeutem, který zná vaši situaci a aktuální zdravotní stav)

Jarní únava versus adrenální vyčerpání

I když se oba termíny týkají velké únavy, neschopnosti dělat věci jako doposud, jsou mezi nimi rozdíly:

Jarní únava:

• má krátkodobé trvání (cca 1-2 měsíce)
• úzce se pojí s jarním obdobím - nárůst světla, změna světelných podmínek, posun času a na to reagující endokrinní systém
• je sezónní - jarní únavou nebudeme trpět na podzim, bohužel ale může být opakující se (každé jaro)
• lze ji preventivně řešit - zařazením stravovacích a režimových opatření na podzim a v zimě, suplementací vhodných vitamínů, můžeme její projevy zmírnit, případně zcela eliminovat,
• její dopad na tělo není tak "zásadní", i když nechci jarní únavu bagatelizovat, díky jejímu krátkodobějšímu trvání, se tělo s jejími dopady vypořádává rychleji
• může mít i hormonální příčinu, ale jedná se o hormony melatonin a serotonin

Adrenální vyčerpání:

• může mít sice kratšího trvání, většinou se ale jedná o dlouhodobější záležitost 
• nepojí se s konkrétním obdobím - může nás zastihnout kdykoliv během roku
• typické příznaky adrenálního vyčerpání patří extrémní únava, špatná adaptace na stres, chronická únava, poruchy spánku, změny nálady a problémy s koncentrací. 
• prevence samozřejmě může také pomoci - jelikož ale nastává většinou po velice stresovém období, na které není vždy možné se připravit, je důležité myslet na své zdraví komplexně, preventivně vždy a v jakémkoli věku
• může mít širší dopad na tělo, než jen symptomy spojené s jarem, protože ovlivňuje hormonální systém a může vést k poruchám v metabolismu, imunitě a dalších funkcích těla,
• jelikož jejím důvodem je velká stresová zátěž - kdy po delší dobu tělo v nadměrném množství tvořilo v reakci na stres stresové hormony, další adaptace na stres je nepřiměřená/nedostatečná (jedná se spíše o hormony typu kortizol).

Při jakékoliv únavě je potřeba se zamyslet nad tím, co nám bere energii? Co v tuto chvíli dokážeme zlepšit? Není potřeba mnoho, ale postupnými krůčky zkoušet zlepšovat svou situaci. Hlavně ale na sebe netlačte, s láskou své tělo opečovávejte. 

Pokud jste unaveni dlouhodobě, nepomáhá změna stravy, ani žádná jiná opatření, trpíte např. nespavostí a dalšími projevy, navštivte svého lékaře.